Křesťané Kuřim

Blog

Biblické poradenství a psychologie

Je nějaký rozdíl mezi biblickým poradenstvím a křesťanskou psychologií nebo křesťanským poradenstvím?

Povrchním pohledem by se zdálo, že bib­lic­ký poradce a psychoterapeut, který je křesťan, dělají mnoho stejných věcí. Oba hovoří s lidmi, oba pečují o lidi, oba po­zná­vají lidi, oba se zajímají o jejich moti­vaci, myšlenky, emoce a chování, oba pro­z­kou­mávají všemožné tlaky v k­onkrét­ních situacích lidí, oba poskytují zpět­nou vaz­bu, možná i oba mluví o Ježí­ši nebo o pa­sá­žích z Písma. Tak čím se tedy liší? Aby­chom pochopili, jak se po­křes­ťan­ště­ná psy­choterapie liší od bib­lic­kého po­ra­den­ství, je nutné blíže se podívat na jed­not­livé postupy obou metod a jejich uče­ní, které za nimi stojí. Zde jsou některé ze základ­ních rozlišovacích znaků každé metody.

 

Pohled Bible a její přínos pro poradenství

Většina křesťanských psychologů se dí­vá na Bibli jako na zdroj inspirace, ale je­jich základní systém poradenství, jak teo­rie, tak i metody, je v nezměněné podobě pře­jí­mán od světské psycho­lo­gie. Většinou jsou upřímně a ostýchavě eklektičtí, to znamená, že shromažďují a vy­bírají teo­rie a techniky podle osob­ních preferencí. Na rozdíl od toho bibličtí poradci násle­du­jí pohled Bible, která sebe samu pova­žu­je za zdroj komplex­ní­ho a detailního přístupu k pochopení lidí a k poradenství (2 Tm 3,15–17; 2 Pt 1,4).

Někteří křesťanští psychoterapeuti používají něco málo citací z Písma; jiní jich používají mnoho. Ale frekvence cita­cí je mnohem méně důležitá než způsob, ja­kým jsou pasáže použity, anebo zneu­ži­ty. A ve většině případů jsou citované pasáže naprosto zneužity. Převládá ne­do­sta­tek výkladu v kontextu (kritický vý­klad tex­tu) a naopak množství „exe­ge­ze“ (výklad tex­tu pomocí vnášení vlast­ních myšle­nek). Biblické poradenství chce ne­chat mlu­vit Boha samotného skrze Jeho slo­vo a správ­ně toto slovo pravdy pou­ží­vat (2 Tm 2,15).

 

Perspektiva Boha

Je mnoho Božích atributů, které křes­ťan­ští psychologové stále ignorují. Zvláš­tě o Jeho svrchovanosti, svatosti, sprave­dl­nos­ti, královské autoritě a moci se prak­tic­ky nezmiňují. Velkým tématem těchto psychoterapeutů je Boží otcovská láska, ale jako taková je oddělena od celkového obrazu Boha. Láska, o které mlu­ví, před­sta­vuje přístup bezpod­mí­neč­ně pozitiv­ní­ho velkého Terapeuta, který sídlí na ne­bi a je k nerozeznání od Boha klasické liberální teologie. Naproti tomu biblické po­radenství navazuje na Bibli a snaží se sloužit láskou pravého a živého Boha. Jeho láska se vypořádává s hříchem a vede k poslušnosti (1 J).

 

Perspektiva lidské povahy a motivace

Téměř každý křesťanský psycholog se hlásí k některé z variant teorie potřeb. Potřeba sebeúcty, lásky a přijetí či důle­ži­tosti jsou nejvíce rozšířené. Existuje domněnka, že pokud jsou tyto potřeby na­plněny, budou lidé šťastní, milí a mo­rál­ní, pokud nejsou naplněny, pak budou lidé nešťastní, nenávistní, a nemorální. Křesťanští psychologové si tuto moti­vač­ní teorii vypůjčují přímo od humanis­tické psychologie. Písmo se kategoricky staví proti takové teorii potřeb a vyuču­je, že hříšné lidské motivace mají kořeny v hříšné chtivosti (Ga 5,16–24; Ef 2,3; Jk 1,14–16; 3,13–4,12). Písmo učí, že Bůh mění naše touhy a že zbožná mo­ti­vace má své kořeny v touze po Bohu a po zbožnosti. Pokud lidé touží po sebevě­do­mí, lásce a významu, pak bu­dou šťastni, až je obdrží, a nešťastní, když jich nedo­sáh­nou, avšak v obou případech zůsta­nou sebestřední. Na druhou stranu, po­kud lidé touží po Bohu (Ž 42,1n; 73,25), Božím království (Mt 6,9–13; 6,33; 13,45n), Boží moudrosti (Př 3,15; 2 Tm 2,22), a po slávě vzkříšení (Ř 8,18–25), pak budou spokojení, radostní, poslušní a užiteční služebníci Boží.

 

Perspektiva evangelia

Pro většinu křesťanských psychologů je Ježíš Kristus ten, kdo naplňuje psychické potřeby a léčí psychické rány. Boží láska projevená na kříži je pouze vyjádřením toho, jak cenný je člověk pro Boha – a tak se upevňuje sebevědomí člověka a napl­ňu­je jeho potřeba být milován. Ale v Bibli čteme o Ježíši Kristu, Beránku Božím, kte­rý byl ukřižován namísto hříš­ní­ků. Boží láska vlastně ničí sebevědomí a touhu po sebevědomí. Místo toho vy­tvá­ří velikou vděčnost a úctu k Božímu Synu, který nás miloval a dal svůj život za nás, k Beránku Božímu, který jediný je toho hoden. Boží láska nenaplňuje naši touhu být milován takový, jaký jsem. Naopak ničí tyto klam­né touhy, aby nás miloval navzdory tomu, jací jsme, a učí nás milovat Boha a bližní­ho (1 J 4,7–5,3).

 

Perspektiva poradenství

Křesťanští psychologové inklinují k chá­pá­ní poradenství ve stejném duchu jako sekulární psychologové – jako k profe­sio­nální činnosti bez potřeby jakého­ko­liv nezbytného spojení s církví Ježíše Kris­ta. Klient přichází s nějakou svou po­tře­bou k profesionálovi, který mu po­mů­že dosáhnout cílů: osobního zlepšení, cito­vého štěstí, stability, seberealizace a po­dobně. Ale bibličtí poradci následují Bibli a vidí poradenství jako pastorační činnost. Jejich poradenství se zaměřuje na postupné posvěcování a musí sdělo­vat skutečný obsah Písma.

Biblické po­ra­denství spojuje lo­gicky a struk­tu­rál­ně uctívání, učed­nict­ví, kázání, pastorač­ní dohled, uží­vá­ní darů, církevní kázeň a další aspekty života v těle Kristově (David Powlison).

 

– John F. MacArthur Jr., Wayne A. Mack –
Překlad J. Suchý

 

 

Převzato z: http://www.reformace.cz/zod/biblicke-poradenstvi-psychologie-cislo-112

Jste zde: Hlavní strana Blog Biblické poradenství a psychologie