1. Korintským 14:6-19 Tedy, bratři, kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám prospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení, v poznání, v proroctví nebo vyučování? Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou Kdyby nevydávaly různé tóny, jak by se poznalo, co se na flétnu nebo na lyru hraje? A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji? Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru. Vždyť na světě je tolik druhů jazyků, a žádný není bez významu. Jestliže neznám význam jazyka, budu cizincem pro toho, kdo mluví, a ten, kdo mluví, bude cizincem pro mne. Tak i vy, poněvadž horlivě usilujete o duchovní projevy, snažte se, abyste se v nich rozhojňovali pro budování církve. Proto kdo mluví jazykem, ať se modlí, aby mohl také vykládat. Neboť když se modlím jazykem, můj duch se modlí, avšak má mysl je bez užitku. Co tedy? Budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí; budu zpívat chvály duchem, ale budu zpívat chvály i myslí. Neboť kdybys dobrořečil jen duchem, jak by mohl přítomný prostý člověk k tvému díkůvzdání říci,Amen‘, když neví, co říkáš? Ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován. Děkuji Bohu, že mluvím jazyky více než vy všichni; ale v církvi — abych poučil i druhé — chci raději promluvit pět slov svou myslí než deset tisíc slov v jazyku.