káže: Alois Klepáček – www.krestanekromeriz.cz

Jonathan Edwards patří k nejvýznamnějším teologům, kazatelům, evangelistům a spisovatelům. K tomu se v závěru svého života také stal prezidentem univerzity v Prinstonu. Ve svém životě patřil snad k nejefektivnějším a nejpracovitějším křesťanským služebníkům, o kterém jsem měl možnost číst. Někdo kdysi poznamenal, že bylo ovšem období, kdy Jonathan Edwards nebyl Jonathan Edwards. To znamená, že existovalo období v životě Edwardse, kdy nebyl velkým teologem, myslitelem a prezidentem významné instituce. V roce 1722 a 1723 byl jenom Edwardsem. Ale devatenáctiletý Jonathan v té době prožíval zásadní období svého života, které jej navždy ovlivnilo. V tomto období sepsal svých 70 resolucí, osobních závazků a odhodlání. Nikdy se jimi nepřestal řídit. Jeho resoluce ovšem nebyli prostředkem k tomu, aby dosáhl významu před lidmi, ale aby nepromarnil svůj život a oslavil Krista. Úvod k jeho resolucím to dokazuje: „Jsem si vědom toho, že nemohu učinit nic bez Boží pomoci a proto pokorně naléhám a prosím o jeho milost, abych byl schopen dostát svým závazkům do té míry, do které jsou v souladu s jeho s jeho vůlí a pro Kristovu oslavu.“